Skip to content Skip to left sidebar Skip to right sidebar Skip to footer

Zprávy

Projev předsedy spolku na plénu zastupitelstva ze 22. 06. 2017

Na plénu, zastupitelstva města Mladá Boleslav, pronesl předseda spolku

Ing. Miloslav Fryml projev na téma

výstavby lesního hřbitova v příměstské části ČEJETICE.

Dámy a pánové , Vážení zastupitelé

Důvodem, proč zde vystupuji, je skutečnost, jakým způsobem se postupně objevují informace o tzv. lesním hřbitově v Čejeticích. Každou chvíli se publikuje nějaký článek, kde se nám  postupně dávkují informace o tomto chystaném projektu. Projekt s více než 2,5 tis hroby, hrobovými místy či kolumbárií v nejbližší blízkosti obytné zóny Čejetice, to není lesní hřbitov, to je prosím pěkně monstrum. …

Celý text projevu předsedy spolku můžete stáhnout ZDE.

Reakce primátora MUDr. Raduana Nwelatiho na projev.

  • plánované jednosměrné značení ulic již nebude, budou ulice slepé
  • veškeré naše obavy budou po představení projektu rozptýleny
  • stavět na polích za hřbitovem  se nikdy nebude
  • kácet ovocné stromy u zahrádkářů se nebudou, protože vyslyšeli naše hlasy

Zájem představitelů zastupitelstva v prostoru pro diskuzi  o problematiku lesního hřbitova byl nulový. Nikdo ze všech přítomných zastupitelů, a byli přítomni všichni, neprojevil zájem o problém lesního hřbitova, který trápí více jak 75% obyvatel příměstské části Čejetice.

Žádost o provedení přírodovědného průzkumu

Na základě zjištění četného výskytu zpěvného ptactva – SLAVÍKŮ, ale především NETOPÝRŮ, kteří jsou chráněni zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a podle prováděcí vyhlášky č. 395/92 Sb., v aktuálním znění, jsou zařazeny do kategorie kriticky nebo silně ohrožený druh.

Netopýry se zabývá také legislativa Evropské unie. Podle Směrnice o stanovištích č. 92/43/EEC podléhají všechny druhy přísné ochraně – mimo jiné je zakázáno jejich usmrcování, rušení a rovněž poškozování nebo ničení míst jejich rozmnožování a odpočinku.

Kromě toho je náš stát zavázán chránit všechny druhy netopýrů vyskytujících se na našem území také na základě několika mezinárodních dohod (Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů, Bonnská úmluva, Bernská úmluva), které jsou naší legislativou považovány za součást právního řádu.

Dle zjištěného stavu o výskytu chráněných živočišných druhů bude podána žádost o provedení přírodovědného průzkumu dotčených pozemků, které jsou určeny pro rozšíření lesního hřbitova. Následně pak bude vyhotoveno písemné vyhodnocení vlivu zamýšleného zásahu na rostliny a živočichy.

Netopýři na hřbitově
Netopýři a slavík
Slavík na hřbitově 1
Slavík na hřbitově 2
Slavík na hřbitově 3

Vyhlášení místního referenda

Spolek pro ochranu přírody a kvality bydlení v Čejeticích, zvažuje uspořádání REFERENDA proti výstavbě lesního hřbitova v lokalitě Čejetice. V druhém kroku dále zvažuje uspořádání REFERENDA pro oddělení příměstské části od města Mladá Boleslav.

Jak dosáhnout vyhlášení místního referenda?

Jedním z významných právních nástrojů, díky kterému můžeme ovlivnit rozhodování v naší obci je místní referendum. Umožňuje totiž občanům hlasovat o problémech nebo návrzích týkajících se jejich obce a předat svůj názor zastupitelstvu obce. Velkou výhodou referenda je, že se jeho výsledkem musí zastupitelstvo zabývat, výsledek je pro něj totiž závazný.

V referendu se může hlasovat o různých záměrech, které schvaluje zastupitelstvo, například o plánované výstavbě nebo o prodeji majetku obce.

Přečtěte si, jak se v Plzni pomocí referenda podařilo zabránit stavbě obchodního centra

Místní referendum vyhlašuje zastupitelstvo, a to buď z vlastní iniciativy, nebo na základě návrhu, který mu předloží tzv. přípravný výbor. Aby tedy mohlo zastupitelstvo referendum vyhlásit, je potřeba, aby nejméně 3 osoby oprávněné volit do zastupitelstva sepsaly návrh, sesbíraly potřebný počet podpisů osob oprávněných hlasovat a tento návrh předložily zastupitelstvu dané obce.

Návrh musí obsahovat:

  • přesné určení území, na němž se konání referenda navrhuje – např. územní obvod obce Tábor (je tvořen deseti katastrálními územími a zároveň patnácti příměstskými částmi)
  • odůvodnění návrhu (to může obsahovat návrh na termín konání referenda)
  • odhad nákladů spojených s provedením místního referenda a realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce, popřípadě statutárního města,
  • přesné znění otázky navržené k rozhodnutí referendem, na kterou lze odpovědět ano či ne
  • informace o přípravném výboru – jméno, příjmení a trvalý pobyt, datum narození a vlastnoruční podpis členů přípravného výboru,
  • označení zmocněnce z členů přípravného výboru,
  • přílohu – podpisovou listinu s očíslovanými podpisovými archy

Kolik musíme posbírat podpisů

Aby zastupitelstvo mohlo na základě návrhu vyhlásit místní referendum, musí podpisové listiny podepsat zákonem stanovený počet osob zapsaných v seznamu oprávněných osob. Tento počet tedy je tedy třeba počítat podle počtu oprávněných osob v obci.

Počet podpisů, které musíte posbírat podle počtu oprávněných osob:

  • do 3 000 obyvatel: 30 % oprávněných osob
  • do 20 000 obyvatel: 20 % oprávněných osob
  • do 200 000 obyvatel: 10 % oprávněných osob
  • nad 200 000 obyvatel: 6 % oprávněných osob

Podpisové listiny musí obsahovat:

  • vymezení území, na němž se referendum navrhuje konat
  • přesné znění otázky navržené k rozhodnutí referendem
  • jméno, příjmení a trvalý pobyt členů přípravného výboru
  • vlastnoruční podpisy oprávněných osob podporujících konání místního referenda a jejich jméno, příjmení, datum narození a adresu
  • text upozornění pro podporovatele: „Ten, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání místního referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněnou osobou podle zákona o místním referendu, nebo kdo v podpisové listině uvede nepravdivé údaje, dopouští se přestupku, za který mu může být uložena pokuta do výše 3 000 Kč.“

Podpisové listiny mohou být vystaveny na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu, nesmí však dojít k omezení provozu motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku. Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena osoba, která dosáhla věku 16 let. Podpisové listiny však nesmí být vystaveny v prostorách státních orgánů a orgánů samosprávy.

Pokud se výboru podaří posbírat dostatek podpisů a splnit všechny formální podmínky, zastupitelstvo musí vyhlásit místní referendum. Pokud ho přesto nevyhlásí, může se přípravný výbor obrátit na soud.

Jak probíhá místní referendum

Referendum pak probíhá podobně jako volby, každý občan dotčeného území se může zúčastnit a svým hlasem hlasovat buď pro, nebo proti návrhu referenda. Volební komise pak vyhlásí výsledky hlasování zveřejněním na úřední desce obecního úřadu neprodleně po vyhotovení zápisu o výsledku hlasování.

Kdy je výsledek referenda platný?

Aby výsledek referenda byl platný, je třeba aby se zúčastnilo alespoň 35 % oprávněných občanů. V referendu zvítězí ta varianta návrhu, pro kterou hlasovala nadpoloviční většina oprávněných občanů, kteří se referenda zúčastnili, a alespoň 25 % všech oprávněných občanů. (V případě hlasování o oddělení obce nebo o sloučení obcí platí specifická pravidla.)

Výsledek referenda je pak závazný, což v praxi znamená, že se jím zastupitelstvo obce musí řídit a nesmí v dané otázce rozhodnout jinak.

Jak se bránit, když obec výsledek referenda nerespektuje?

Zákon přímo nestanoví postup obrany, pokud obec výsledek referenda nerespektuje. V úvahu však přichází žaloba na nezákonný zásah ke krajskému soudu.

Čejetice chystané rozšíření hřbitova odmítají!

Mladá Boleslav – Důrazné „ne” říkají obyvatelé Čejetic záměru města rozšířit tamní hřbitov a vybudovat z něj hlavní městské pohřebiště. Petici podepsaly stovky lidí.

Výrazné zmohutnění dopravy, snížení ceny nemovitostí v okolí, ztráta oblíbené klidové zóny. To je několik důvodů, kvůli kterým se obyvatelé Čejetic bouří proti záměru magistrátu vybudovat nový hlavní městský hřbitov právě v této místní části. Zároveň připomínají, že město původně počítalo s vytvořením hřbitova v polích nad Štěpánkou.

„Podpisy sbíráme od konce března. Protože o záměru skoro nikdo nic nevěděl, museli jsme lidem vysvětlovat, oč jde,” říká členka petičního výboru, která si přála zůstat v anonymitě. „Nakonec máme celou řadu podpisů i z části Čejetic, které se proměna hřbitova vlastně netýká,” dodává.

Pod petici, která již byla podána na magistrát, připojilo svůj podpis 560 z 886 dospělých obyvatel příměstské části a sběr podpisů pokračuje. Primátor MUDr. Raduan Nwelati nepochybuje, že místní přesvědčí, s představením projektu si však dává na čas. „Až budeme mít návrh dopravního režimu v okolí hřbitova vyřešen tak, aby to obyvatele Čejetic nezatěžovalo, studii jim samozřejmě s dostatečným předstihem detailně představíme,” říká primátor.

Rovněž vysvětluje, že od staršího záměru výstavby hřbitova nad Štěpánkou se upustilo kvůli tomu, že pozemek není na okraji katastru. Mohla by se tak prý opakovat situace s Novým hřbitovem, který je dnes obklopen zástavbou automobilky.

Zdroj: boleslavsky.denik.cz

Na plánu úpravy hřbitova v Čejeticích se pracuje

O nutnosti vybudování důstojného hřbitova se v Mladé Boleslavi hovoří už dlouho, po mnoha zvažovaných variantách se jako nejvhodnější ukázalo rozšíření stávajícího hřbitova v Čejeticích. Ten splňuje veškeré podmínky jak z hlediska životního prostředí, tak požadavku, aby byl na okraji města.

Zdejší obyvatelé ale nemusí mít obavy, se záměrem budou v předstihu seznámeni. Momentálně se řeší především dopravní situace v této lokalitě tak, aby byli místní zatíženi co nejméně.

Když město začalo hledat vhodné místo k vybudování lesního hřbitova, jedním z důležitých požadavků bylo jeho umístění na okraji katastru, neboť hřbitovy se takto historicky stavěly už od nepaměti. V úvahu proto kromě Čejetic připadaly také Michalovice a Debř. V obou zmíněných příměstských částech se ale ukázaly hydrobiologické překážky, které v Čejeticích nejsou. Vhodný není ani pozemek v blízkosti LDN a Pírkova sanatoria Na Celně, o němž se v minulosti hovořilo.
“Tyto pozemky jsou sice v územním plánu jako rezerva pro hřbitov, nicméně se ukázalo, že nejsou úplně vyhovující, už z toho důvodu, že nejsou na okraji katastru města, klidu tady díky nedaleké dálnici D10 také mnoho není. Navíc zde není ani jediný strom, takže lesní hřbitov by byl svého jména hoden někdy za 30 let, zatímco čejetický hřbitov již vzrostlou zeleň má, a tudíž bude důstojným místem posledního odpočinku a zároveň nádherným klidným parkem,” vysvětlil primátor Raduan Nwelati a vyvrátil tak obavy z masivního kácení zeleně.
Dodal také, že chápe obyvatele Čejetic a jejich obavy, ty ale nicméně pramení podle všeho především z mylných informací, které o tomto záměru kolují. “Až budeme mít návrh dopravního režimu v okolí hřbitova vyřešen tak, aby to obyvatele Čejetic nezatěžovalo, studii jim samozřejmě s dostatečným předstihem detailně představíme a vše jim vysvětlíme. Předpokládáme, že k tomu dojde v průběhu tohoto roku. Věřím, že to pak budou vnímat mnohem pozitivněji. Určitě tomu věnujeme také jedno ze setkání, která s obyvateli příměstských částí pravidelně pořádáme,” ujistil primátor.